Na místě, kde se v současnosti švýcarský St. Gallen rozkládá, si kdysi dávno, na počátku sedmého století, irský mnich Gallus zřídil poustevnu. Tehdy asi Gallus netušil, a ani rozhodně neplánoval, aby po jeho smrti vyrostl na místě poustevny benediktinský klášter i věhlasné město. Výroba sýraPozději se členové benediktínského řádu, kteří zde obývali klášter, ukázali jako schopní a podnikaví mniši. Čile obchodovali, nakupovali pozemky, vybírali clo a daně. Také zde provozovali nemocnici. Členové benediktínského řádu již tehdy nekonzumovali maso, ale zabývali se výrobou sýra. Recept na jeho přípravu si totiž bratři přivezli ze sousední Itálie. Návod k výrobě později rozšířili mezi místní sedláky, kteří chovali krávy, a výroba sýra v oblasti se rozjela naplno.Zpočátku se jednalo pouze o tvarohový produkt typu cottage, který se vyrábí ze zkyslého mléka. Později byl první polotvrdý sýr vyroben za použití syřidla až v patnáctém století. Od té doby se stal tento sýr výhodným obchodním zbožím a zároveň věhlasnou a oblíbenou pochoutkou regionu St. Gallen. Sto jedenáct arkýřůPokud se ve St. Gallenu vydáte k historickému centru, čeká tam na vás pohled na sto jedenáct arkýřů z dřevořezby. Výstupky, které vyčnívají z průčelí, anebo z nároží budov, jsou nádherně zdobeny dřevořezbou:o ovoceo rostlino zvířato andělůo grimaso map kontinentůTyto arkýře vzbuzují dojem luxusních výkladních skříní, které jsou přilepené na zdích. Kdysi byly symbolem bohatství místních kupců. Ti jimi dávali najevo, jaké mají postavení a moc. Předháněli se a také triumfovali mezi sebou, kdo bude mít krásnější dekoraci v arkýři. Opatství s knihovnouOpatství v St. Gallenu je od roku 1983 zapsáno mezi památky světového dědictví UNESCO. Knihovna, která je součástí tohoto opatství, je označována za jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších na světě.